Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Karolina Korodi

Dva roky po zpětné regulaci maďarských lékáren

Exkluzivní rozhovor s předsedkyní maďarské Asociace síťových lékáren Karolinou Korodi o dopadech zpětné regulace maďarských lékáren na provoz lékáren, dostupnost lékárenské péče i personální situaci na trhu práce.

…zprávy z farmacie, které jinde nenajdete!

apaEKONOMICKÁ A INVESTIČNÍ PORADNA
V této části je archiv zveřejněných rad lékárnám a klientům lékáren z oblasti ekonomické. Rubriku pro APATYKÁŘ® připravovala firma DOWER-D. Ta se od roku 1992 zabývá ekonomickým a organizačním poradenstvím. Její majitel vydal osm odborně zaměřených produktů (knížky, CD-ROM) a publikuje v odborném ekonomickém tisku. Od 1. 1. 2007 není rubrika dále aktualizována, ponecháváme zde však všechny příspěvky k dispozici.

Existují v souvislosti s penzijním připojištěním možnosti daňových úlev?

Vloženo: 28.08.2002, 21:06 | Čteno: 5995×

Ano, a z tohoto důvodu mj. bychom Vám je určitě vřele doporučili. A protože víme, že přispíváme do serveru odborně zaměřeného jinak, vynecháme podrobné ekonomické zdůvodňování a zaměříme se přímo na otázky, které zajímají, takříkajíc, obě strany - zaměstnance i zaměstnavatele.

Situaci nejlépe vysvětlí ilustrační příklad. Zkonstruovali jsme ho na porovnání mzdových nákladů (to při zvýšení mzdy "klasickou cestou") s příspěvky penzijního připojištění (to při zvýšení "mzdy" pomocí penzijního připojištění), při měsíční hrubé mzdě 13000 korun. Jinými slovy: co přijde levněji zaměstnavatele a co přinese více zaměstnanci? Výsledky v Kč jsou uvedeny v následující tabulce:

Měsíční hrubá mzda zaměstnance - 13.000 Kč
Alternativa I. - navýšení hrubé mzdy
- celkové náklady zaměstnavatele527
- z toho: soc.a zdrav. poj. zaměstnavatele (35%)137
- navýšení hrubé mzdy390
- z toho: soc.a zdrav. poj. zaměstnance (12,5%)49
- daň z příjmu zaměstnance (v tomto případě 15%)51
- zvýšení čisté mzdy zaměstnance290
Alternativa II. - příspěvek na penz. připojištění (3%)
- příspěvek na penz. připojištění ve výši 3%390
- soc. a zdrav. pojištění zaměstnavatele (0%)0
- celkové náklady zaměstnavatele390
- soc. a zdrav. pojištění zaměstnance (0%)0
- daň z příjmu zaměstnance (0%)0
- čistý příjem zaměstnance390

Za situace popsané v příkladu dostane zaměstnanec při "klasickém" zvýšení platu "na dlaň" (alternativa I.) 290 korun, místo 390 (protože 49 plus 51 korun padne na daně a pojištění), přičemž zaměstnavatele tento krok přijde na 527 korun.

Při alternativě II., tj. při poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění ve výši 3% vyměřovacího základu, obdrží zaměstnanec 390 korun, přičemž zaměstnavatele to přijde (pouze) také na 390 korun. S rostoucím platem je poměr ve prospěch penzijního připojištění (především s ohledem na růst daní z příjmů) ještě výhodnější, viz další porovnání:

Měsíční mzda zaměstnancepřínos pro zaměstnance Alt.II/Alt.I
koeficient
13000390/2901,34
20000600/4201,42
30000900/5901,53

A teď trochu teorie. Změna zákona o dani z příjmu, účinná od 1.1.2000 zásadním způsobem změnila podmínky penzijního připojištění. Umožnila zaměstnavatelům uplatnit jako daňově uznatelný náklad částku do výše tří procent vyměřovacího základu na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance. Jinými slovy: zaměstnavatel nemusí částku, kterou vyplatí zaměstnanci - až do oněch tří procent - zdanit.

A zaměstnanec? Získává kromě dřívějšího státního příspěvku (1800 Kč plus výnosy) dalších 3840 Kč na daňové úlevě.

A proč by měl zaměstnanec vyměnit platbu "na dlaň" za "pochybný" přínos v budoucnosti? Protože se časy mění a je nutné se lépe zabezpečit na stáří. A nejen to. Proč si nevzít od státu něco "zadarmo", když mu jinak musíme pořád za všechno platit?

V souvislosti s tímto tématem nás napadá ještě jedna věc. A to, zda absolventi mají po svém nástupu začít také "myslet" na důchod. V USA si lidé šetří na důchod už od 21 let, protože státu věří a čím dříve a víc našetří, tím dříve mohou přestat pracovat. Pokud tedy státu věříte, začněte co nejdříve. U nás se ale pořád všechno mění, takže máte tak do 35 let ještě čas. Jenže pokud se brzy přiblížíme USA, tak těch 10 let ztratíte.

ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace.