Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Johan Wallér

Johan Wallér: Ve Švédsku není hlavní změnou re-regulace trhu, ale to, že pacienti stále více nakupují online, na to lékárníci reagují

Exkluzivní rozhovor s Johanem Wallérem, výkonným ředitelem Švédské asociace lékáren. Exclusive interview with Johan Wallér, CEO of the Swedish Pharmacy Association.

…zprávy z farmacie, které jinde nenajdete!

apaEKONOMICKÁ A INVESTIČNÍ PORADNA
V této části je archiv zveřejněných rad lékárnám a klientům lékáren z oblasti ekonomické. Rubriku pro APATYKÁŘ® připravovala firma DOWER-D. Ta se od roku 1992 zabývá ekonomickým a organizačním poradenstvím. Její majitel vydal osm odborně zaměřených produktů (knížky, CD-ROM) a publikuje v odborném ekonomickém tisku. Od 1. 1. 2007 není rubrika dále aktualizována, ponecháváme zde však všechny příspěvky k dispozici.

V souvislosti s obavami lékárníků ze skupování lékáren distribučními společnostmi a následného vzniku řetězců lékáren se nabízí možnost zakoupení akcií distribuční společnosti a tak se podílet na její činnosti. Je to pro lékárníky výhodné?

Vloženo: 28.08.2002, 21:06 | Čteno: 6110×

Především, plamená vyznání, city, emoce a jakkoliv dobře míněná slova, byť i krásně znějící, do podnikání, včetně lékárenství nepatří. Nejdříve si však ujasněme, co takový akcionář může a co nemůže. Je to uvedeno v § 178 a dalších Obchodního zákoníka (zák. č. 513/1991 Sb.).

  1. Akcionář má především právo na podíl ze zisku společnosti (dividendu) - pokud ovšem společnost zisk vytvořila! V opačném případě, a také tenkrát, rozhodne-li o tom na valné hromadě většina, nemusí akcionář obdržet žádné dividendy. Pak také může - vlastní-li ovšem dostatečný počet akcií - ovlivňovat volbu představenstva a dozorčí rady a přes tyto volené orgány i budovat management firmy. Jinými slovy: drobný akcionář nemá na skutečný provoz "své" firmy de facto žádný vliv a nerozhoduje o ničem! Asi to nezní povzbudivě, ale je to tak. Rozhodují pouze velcí akcionáři a jejich zájmy nemusí být - a také často nebývají, viz zkušenosti s bankami - totožné se zájmy drobných akcionářů-lékárníků. Navíc obvykle v tomto akciovém uspořádání nebývají akcie veřejně obchodovatelné a tudíž pozice akcionáře, který se jich bude chtít zbavit, v okamžiku, kdy si uvědomí jejich neužitečnost bude velmi obtížná.
  2. Pokud se jedná o společnost s ručením omezeným je obecně situace společníka společnosti ještě komplikovanější a s minimální nadějí na úspěch (dohodnou-li se velcí společníci postupovat ve svém vlastním zájmu a proti zájmu drobných "kolegů") než pozice akcionáře v akciové společnosti.

Druhým důležitým aspektem strategického rozhodování lékárníků je údajné nebezpečí skupování lékáren distributory, kteří z nich budou vytvářet řetězce. To, že se více než 300 lékárníků přítomných ve dnech 9. a 10. září 2000 na 6. Lékárnickém sněmu v Kroměříži jednoznačně postavilo proti vytváření řetězců lékáren je sice hezké, ale nic to neřeší.

Navíc jsou podobná tvrzení zavádějící, viz například srovnání malých koloniálů a velkých hypermarketů. Stejně jako hypermarkety nemohou si ani lékárenské řetězce dovolit poskytovat ve svých lékárnách nekvalitní služby. A že je to otázka finanční? Samozřejmě. Podobně jako si lidé zvykli nakupovat v super a hypermarketech, protože je tam nákup levnější (a mnohdy, buďme upřímní, i kvalitnější) naučí se nakupovat - pokud v nich bude služba pacientům levnější - i v lékárenských řetězcích.

S touto otázkou souvisí i odbornost distribučních služeb. Distribuce, kterou provádějí zkušení distributoři je určitě kvalitnější, a díky obratu i levnější, než distribuce, kterou budou provádět sice zapálení, ale odborně nezkušení pracovníci. Samozřejmě si najmeme k výkonu práce ty nejlepší, namítnou příznivci "vlastního" distributorského systému. Ano, ale pak se ti kvalitní najatí odborníci ocitnou rázem v situaci opravdových distributorů, kterým půjde o obrat a snižování nákladů a začnou vytvářet podobné řetězce jako nynější distributoři. A bylo by naivní si myslet, že drobní akcionáři-lékárníci budou mít nějaké právo "do toho" mluvit.

Takže co na závěr? Snad něco podobného, co řekl RNDr. Jindřich Oswald, prezident České lékárnické komory: "Řetězce vznikají pomalu po jednotlivých lékárnách. Momentálně velkou obavu necítím. Změnu vidím v horizontu několika let a záleží na nás lékárnících, jak se k tomu postavíme. Ve Velké Británii, kde mají řetězce tradici, stále patří 60 procent lékáren svobodným lékárníkům. Nevěřím tomu, že by situace v ČR během pěti let byla horší." Pouze bychom dodali: nedělejme si iluze o dobře fungující distributorské síti řízené lékárníky. Svůj k svému, říká se. Nechť lékárník dobře slouží svému pacientovi a konstruktivně spolupracuje s distributorem (systém objednávání, výpočetní technika) a distributor nechť se stará o plynulý a ekonomicky oboustranně výhodný přísun zásob. Pak se nebudou muset bát ani lékárníci o své lékárny, ani distributoři o své zákazníky-lékárny.

ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace.