Klávesové zkratky na tomto webu – rozšířené Na obsah stránky

» ARTIST PAGE on iTunes

apaPODCASTOVÝ TIP
Mgr. Jakub Dvořáček, MHA

Mgr. Jakub Dvořáček, MHA: Úhradové soutěže pouze přesouvají rozhodovací pravomoc jinam, prostor pro marže je velmi limitní

Druhá část rozhovoru s výkonným ředitelem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakubem Dvořáčkem mj. o spuštění systému online ověřování léčiv, řešení dostupnosti léčiv pro pacienty či úhradových soutěžích.

…o lékárenství víme vše!®

apaEKONOMICKÁ A INVESTIČNÍ PORADNA
V této části je archiv zveřejněných rad lékárnám a klientům lékáren z oblasti ekonomické. Rubriku pro APATYKÁŘ® připravovala firma DOWER-D. Ta se od roku 1992 zabývá ekonomickým a organizačním poradenstvím. Její majitel vydal osm odborně zaměřených produktů (knížky, CD-ROM) a publikuje v odborném ekonomickém tisku. Od 1. 1. 2007 není rubrika dále aktualizována, ponecháváme zde však všechny příspěvky k dispozici.

Jak je možné si v lékárně legálně přivydělat?

Vloženo: 28.08.2002, 21:06 | Čteno: 7388×

Často používanými způsoby jsou dva typy dohod:

  1. dohoda o provedení práce
  2. dohoda o pracovní činnosti

Dohody může v podstatě uzavřít kdokoli s kýmkoli. Například zaměstnanec se svým zaměstnavatelem nebo s kýmkoli jiným, tedy i s fyzickou osobou, student nebo nezaměstnaný, důchodce, atd. Oba druhy smluv zakládají pracovní vztah - jedna strana je zaměstnavatel, druhá zaměstnanec. Ale pozor - nejedná se o pracovní poměr! Nevzniká tedy například nárok na dovolenou (i když dovolenou, resp. volno si lze individuálně sjednat).

Zásadní rozdíl mezi oběma typy dohod je v předmětu dohody. V dohodě o provedení práce se zaměstnanec zavazuje splnit předem definovaný úkol s charakterizovaným výsledkem (například opsat text či složit uhlí) v dohodě o pracovní činnosti se zavazuje vykonávat předem dojednanou pracovní činnost, například výkon topiče.

Z hlediska daňového nejsou mezi dohodami žádné rozdíly. V některých případech však může zaměstnavatel strhnout zaměstnanci jen zálohu na daň z příjmů a zaměstnanec musí po skončení roku (do 31. března, případně s poradcem do 30. června) podat daňové přiznání. "Odměnou" za podání přiznání může být vrácení přeplatku daně.

Příklad: Zaměstnanec si vydělává nad 3000 korun měsíčně a u zaměstnavatele, se kterým má uzavřenu dohodu neuplatňuje nezdanitelné částky. V takovém případě musí platit zálohu 20%. Ovšem celoroční základ vypočtený v přiznání se může "vejít" do sazby 15% (často se to stává). Pak samozřejmě zaměstnanci vznikne "zajímavý" přeplatek. Ovšem pozor, samozřejmě může vzniknout i daňový nedoplatek.

Pokud se týká pojistného existují u obou typů dohod velké rozdíly.

  • Z příjmů na základě dohody o provedení práce se neplatí ani zdravotní, ani sociální pojištění (zaměstnanec pak samozřejmě nemá nárok na nemocenské dávky a doba výkonu práce se mu nepočítá do důchodu!). A ještě jedna důležitá poznámka: zaměstnanec, který má příjmy jenom z této dohody je považován za osobu bez zdanitelných příjmů a platí zdravotní pojistné 13% z minimální mzdy, tj. 770 korun měsíčně!
  • Z příjmů podle dohody o pracovní činnosti naopak zaměstnanec (i zaměstnavatel) zdravotní i sociální pojistné platí. tato dohoda také zakládá účast na nemocenském pojištění (vzniká tedy nárok na nemocenské dávky), pokud výdělek zpravidla činí alespoň 400 korun v měsíci. Zaměstnanec platí zdravotní a sociální pojistné celkem ve výši 12,5% z hrubé mzdy. Povinnost zaplatit pojistné nevzniká jen tehdy, jestliže ke zúčtování odměny dojde najednou až po zániku smlouvy.

ISSN 1214-0252 | Copyright © 1999/2000-2019, PharmDr. Martin Dočkal | Apatykář® je registrovaná ochranná známka
APATYKÁŘ® je součástí skupiny APATYKÁŘ®.net. Žádná část těchto stránek nesmí být nijak použita bez výslovného souhlasu autora!
Prohlášení vydavatele, cookies | Přístupný web | Mobilní verze | Pomoc a nápověda | W3C-HTML 4.01, W3C-CSS, FEEDValidator, W3C-WAI - AAA, Cynthia Tested
Tyto internetové stránky odpovídají normě HONcode pro důvěryhodné zdravotnické informace.